Newser

Na začátek příspěvku musím podotknout, že nesoudím lidi podle hudebního vkusu, ale vím, že to o nich dost řekne....

Za tu dobu, co cválám na veřejnoprávním koni a přežívám z pěnez koncesionářů jsem mohl vypozorovat spoustu zajímavých věcí. Hodně inspirativní jsou v tomto směru písničky na přání alias hudební dezerty. Je dosti riskantní vysílat tuto směnu několik dní za sebou z jednoho prostého důvodu – posluchači mají své návyky, ze kterých neradi ustupují, zvláště, co se muziky týče. A že to nejsou leckdy návyky příjemné...

V moderátorském týmu již dlouho existuje neoficiální chart písniček na přání, na MTV by zírali...

Následující odstavec nechť vynechají všichni se srdeční slabostí nebo jinými zdravotními problémy, které by mohly způsobit infarkt.

Pokud se vám již někdy poštěstilo poslechnout si písničky na přání například na radiu OK, Blaník nebo jiných "lidových" stanicích, jistě víte, že top hitem, jehož tuční majitelé, kdyby se dostávaly zlaté, platinové a multiplatinové desky za počet odehrání v radiu, by si platinu mohli dávat i k snídani. Nebudu to dlouze opisovat...Jede jede mašinka. Jak již jsem někde uvedl, mám pocit že touto písní se již ve středověku mučili někteří lidé...samozřejmě ve verzi pro tři hlasy a mandolínu.

Pokud použiju dostihovou terminologii, tak na druhém místě o krátký nos končí...bacha...Jarda Hypochondr a Šenkýřka. Bylo to ovšem opravdu o chloupek, protože obě písně jsou stejně jednoduché a prostě blbé...

Bronz bere zástupce stáje Zmožek production...Už mi lásko není dvacet let. Je to sice pořád kupa hnoje, ovšem alespoň se tam pořád dokola nezpívá jedna debilní věta.

Mezi často hrající patří i Premier s hrobařem a samozřejmě Kabáti...zahrejte kabáti pro kamarádi...

Ještě nedávno podle zkušenějších kolegů se hodně dařilo hitu nejhezčí dárek od 45.čs zpěváků, tento trend už ale ustoupil.

Velmi, velmi často se hrají téměř všechny písně Karla Gotta, ovšem ty jak známo alespoň nějakou kvalitu mají, zvláště píseň Zpátky si dám tenhle film s doslova breakbeatovým rytmem byla na svou dobu velice progresivní. Frčí i Maruška Rottrová, Karel Černoch, Hana squirrel Zagorová a samozřejmě Helenka Vondráčková. Pro to ovšem mám pochopení-jde o nostalgii, písničky, které lidi znali v době, kdy prostě na výběr moc nebylo nebo spíš nemělo být.

Ale vždy mě srazí k zemi, když rodiče nebo prarodiče nechávají zahrát svým dětěm resp. vnoučátkům písničku od kabátů nebo od Jardy Hypochondra či Maxíků s tím, že se to dětem líbí. Ale proč, protože jim to naordinovali rodiče od útlého věku. Kdyby dětem pouštěli Smetanu, asi by to vypadalo jinak...můj otec často používá formulaci: A víte, kde je prapůvod? V Osmačtyřicátým...

Samozřejmě, že vrchol přišel v 68. roce...A proto nyní máme celé generace, které jsou hudebně zdegenerované, protože totalitní systém jim natloukl do hlavy pitomou a jednoduchou muziku...a je to jako nemoc, která se dědí z generace na generaci a ještě hodně vody uteče, než se to alespoň částečně zredukuje. Někteří z nás měli štěstí, že rodiče byli uznalí samozřejmě.

Jistě, nemusíte mi dát za pravdu. Mnoho lidí prostě jen nemá hudební vkus, ale ten prapůvod...

Ostatně, kterou písničku vy byste vybrali jako absolutně nejblbější?

Ne, opravdu jsem neodhalil nějakou nadpřirozenou bytost...Nadpis se váže k Václavu Úpíru Krejčím (A že to tomu nadpisu nezávidím).

Tuhle jsem moderoval jeden povedený dětský den ve Starém Máteřově u Pardubic. K tomu, abych na nabídku kývnul bylo hned několik důvodů: 1. Celkem velmi příjemný výdělek 2. Na pořádání akce se podílel můj dlouholetý kamarád 3. Možnost pozorovat lid nejprostější skutečně hodně zblízka.

Ovšem i nějaké to proti by se našlo...Tak třeba, že záštitu nad akcí držel odborový svaz KOVO a já odboráře v lásce opravdu nemám.

Nicméně pozitivního bylo o mnoho víc a tak jsem se do Máteřova vydal. Na místě všechno fungovalo výborně – profesionální zvuk, světla, dobré pódium, spoustu prostoru pro pohyb,grilované sele, dobré pivo, hromada cen pro roztoužená dítka..."Výborně", říkal jsem si.

Vzápěti tu však máme první ránu pod pás, z reproduktorů se začíná valit jedna z debilních melodií Maxim Turbulenc. "Nu což, mohl jsem s tím počítat, to zvládnu."

Lid se začal pomalu scházet. A jak jsem zaregistroval, velkou módou mezi místními domorodci jsou vysoké bílé ponožky v tmavých sandálech. "Dobrá, nebudu koukat na nohy", napadlo mne. Za chvíli jsem na obrázek této obskurní módy, který se mi v hlavě neustále promítal, zapomněl.

Začíná bohatý program, konečně...děvčata z Pardubic předvádí taneční čísla, která mají cosi vyjadřovat., pravděpodobně nějaký příběh. Bohužel, já tanec jako výrazový prvek nikdy nepřijal, protože se vždy musím ptát: "Co tím tanečník chtěl říci?" Nicméně místní publikum je vděčné a pozorně sleduje nacvičené sestavy. "To je krása", ozve se tu a tam ze zástupů diváků. Budiž, každý nemá tak nízké umělecké cítění jako já.:o)

Na řadě jsou různé soutěže o zmiňovanou hromadu cen(Tu hromadu myslím vážně, bylo toho asi pět velkých krabic). Nevím, jestli ste si všimli, jakou má většina dětí potřebu hamounit. Svým způsobem je to roztomilé, ovšem ve Starém Máteřově mi to tak nepřišlo. Možná proto, že když do davu dítek létaly nejrůznější předměty za hromadně vyřčené správně odpovědi na kvízové otázky, objevilo se přímo pod pódiem cca 8 leté děvče, které ale přestalo být dítětem asi tak v pěti letech, kdy rozbilo svou první osobní váhu. Některé děti pocítily, jak se země otřásla, a tak raději poodstoupily. "Tank Junior" měl ještě tu smůlu, že se při kombinování genetických informací obdržel tzv. pouštní maskování(Ano, slečna byla rusovlasá a pihovatá). Ovšem, mrštnost jí i přes zmíněnou postavu upřít nelze. Jejím primárním cílem byly nanuky, ale nepohrdla ani čokoládou, žužu či žvýkačkou. Hodně aktivní byla taky při chytání reklamních pastelek...možná si je díky úhlednému zabalení spletla se sojovým sukem. Po kvízových otázkách následovala soutěž ve zpěvu. A jelikož mezi cenami zbývalo spoustu sladkostí, očka budoucí adeptky na výměnu kloubů se rozzářila. Přemluvila další tři děvčata a společně holky vyrazily ukazovat svůj X Factor. Inu, tisíc mil je sice písnička jednoduchá, ale když nastoupíte o několik taktů později, tak se může stát, že to nebude pěkné. Dvě zpěvačky kuňkaly do mikrofonu dost potichu, jedna(asi čtyřletá holčička) dokonce jen koukala kolem sebe, co se děje. Co jí taky zbávalo, když aktuální hvězdna dětského dne zpívala úplně jinou melodii a tu správnou chytla až v refrénu. I tam byla ovšem o dva tóny vedle a ještě do svého projevu přidávala kýble patosu, pro vaši představu asi jako Britney Spears...Pravda, svého dosáhla-mohl si totiž vybrat hned několik cen. K mému překvapení si vybrala nafukovací plážový míč. Dobrá vím, že mi to nevěříte...Pobrala, co se dalo sníst.

To už se blížily odpolední hodiny a chystalo se vystoupění hlavních hvězd. Nejprve nastoupil Zdeněk Srstka, který zopakoval tu samou soutěž, která proběhla již dopoledne a za správné odpovědi rozhazoval dětem další odměny. Opět jsme museli sledovat, jak sběru vévodí tučná ručička zrzky...dopoledne získaná čokoláda jí zřejmě dokonale posilnila...Každopádně Srstka je milý stařík, který nám poté v zákulisí přihodil pár historek se "Skamene a Krytinářem." Zdeněk je zřejmě prostě normální chlapík, ktereý si asi rád zajde na pivo...

A konečně se u hřiště objevil Ford Mondeo s pražskou SPZ. Je tu! Václav Upír Krejčí! Jeho první požadavek, že "děti musí dostat balónky až po vystoupení", jsem přešel s úsměvem, protože během dne se rozdalo už asi 200 balónků. Za chvíli však měl však mistr další problém: "Píšťalky ne! Až po vystoupení." Děti totiž mimo jiných reklamních předmětů dostaly i píšťalky a já jsem samozřejmě jejich relativně snadnou ovladatelnost chtěl využít: "Až budeme chtít Upíra Krejčího, všichni najednou zapískáme." Jak jsem výše uvedl, krvesaj s tímto nápadem příliš nesouhlasi a začal na mne křičet zpoza pódia onu zmíněnou větu o píšťalkách. Dodal také, že "to je hrozný." Co na to říct...zvolal jsem mimo mikrofon: "Pane, nechte mě dělat mou práci." Upír stáhl řezáky a sedl si zpátky k obloženým mísám. Brzy však znovu vystartoval-to už když začínal svoje číslo a já s organizátorem jsme se vzadu na pódiu pokoušeli rozmotat zbývající svzaky píšťalek, což mělo za následek drobné rachtání, které ovšem přes hlasitost odposlech slyšet skutečně nešlo. Ovšem "bavič" nám do mikrofonu(na jeho styl celkem přátelsky) řekl: "Kluci, bežte si chrastit jinam, to není možný." Což o to, přátelsky to znělo, ale děti už neměly možnost vidět Upírův výraz, když nám to říkal otočen k publiku zády. Myslel jsem si, že mě chce skutečně vysát, tak jsem se radši uchýlil do zákulisí a odtud sledoval mistrův výkon. Dobré to nebylo, dokonce to nebylo ani průměrné...Krejčí v podstatě vyprávěl příběh, který dítka doplňovala...ale jen podle předem připraveného scénáře, protože umělec měl připravený jen omezený počet svých rekvizit. Přišel i výstup s heliem, který byl i pro malé diváky nudný. Finále pak obstaraly dvě písničky projektu Dýzaboys na half-playback. Z CD zněl hlas Ivo Pešáka a star českého show bussinesu do toho valila texty jako nekecá, nekecá nebo půjdem spolu na nudapláž. Obě hitovky měly společný prvek a sice slovo ahoj v refrénu, které společně s pěvcem křičely i děti, ale mnoho se jich nezapojilo...Kyselou třešničkou na hořkém dortu pak bylo toto: "Tak já se budu loučit, ale ještě než odjedu, tak musím říct, že vy ste nejlepší děti na celým světě! A teď to můžete klidně říkat kamarádům ve škole a vůbec všem, pojďte si to zakřičet, JSME NEJLEPŠÍ DĚTI NA CELÝM SVĚTĚ..." Sláva, konečně se performer se špatně obarvenými vlasy sbalil, pobral částku blížící se třiceti tisícům a zmizel v prachu cesty.

Hranici vkusu už nevyrovnala ani Petra Černocká, která dle mého názoru předvedla kvalitní vystoupení s opravdu živým zpěvem a živou hrou na kytaru v podání jejího manžela. Nebylo to samozřejmě nic, z čeho bych se posadil na zadek, ale aspoň paní P. nedělala z děti debily a dala jim poslechnout opravdovou hudbu...

Vřele doporučuju stránky pane Upíra Krejčího http://www.upir.eu/. Zvlášť sekci Curriculum a tohle víte?

Je mi skutečně jedno, kolik natočil TV pořadů, kolik vytvořil grotesek pro BBC a že vydal knihu...pro mě to bude až do smrti mizerný bavič, hrozný zpěvák a hlavně nepříjemný člověk s nepříjemnými manýry...

Ikdyž vím, že na stránkách mého blogu nepostáváte jako druhostraníci před klubovnou Rychlých Šípů v době, kdy vycházel Tam-Tam, přeci jen jsem si řekl, že ode mne ta blogovací zahálka není hezká(co kdyby si někdo potřeboval náhodou přečíst nějaké to čerstvé vřelé slovo). Takže co se teď vlastně děje?

Na pár dní se jsem byl pravidelným návětěvníkem nemocnice-moje drahá polovička přišla o jeden orgán...naštěstí to byl jenom žlučník. Prý jí dělal problémy, protože jí zdravě a žlučník se tak nudil, až si z toho vytvořil kameny. A tak teď stále přemýšlím, proč ho vlastně doktoři nevyndávají už při porodu-když se teda bez něj člověk obejde. :o) A ještě nad jednou věcí přemýšlím...kdy o žlučník přijdu já...Každopádně jsem byl od neděle až do dneška(čtvrtek), odkázán na své instinkty, schopnost uvařit si rajčatovou omáčku na těstoviny a odvahu při nočním chození na záchod...ale jak vidno, přežil jsem ve zdraví.

Posledních pár týdnů se doma drobně hádáme (v dobrém) o tom, zda si pořídit kočku. Kolega Tomino si koupil britského modrého-whiskas kocurka a je to naprosto krásný zvíře. S čímž sice drahá souhlasí, ale domácí zvíře se jí příliš nezamlouvá(Zvrhne kytku-máme jich doma asi 50, zničí nějaký zařízení bytu, stojí to peníze apod.). Nicméně, jsem v tomto až neuvěřitelně nezlomný(Až se sám sobě někdy divím) a pořád si melu svou, takže mě zakončení jako: "Uvidíme" či "Až se nám nějakej bude strašně moc líbit...třeba za dva roky" nemůžou uspokojit a stále aktivně vyhledám na netu, kde je jaké kotě volné. Napadlo mě, že bych se zachoval punkově a kotě koupil, když jsem byl sám doma, ale přeci jenom, jde o investici min, za 3000,-(a do výplaty daleko) a pokud si mám vybrat mezi hraním s kocourem a jídlem, volím jednoznačně to druhé. Přeci jen, kotě tě nenakrmí...

Samozřejmě, že nezapomínám na své pařanské choutky...teď frčím na Rainbow Six: Vegas2. Sice můj stroj už mírné chrastí z požadavků téhle hry, ale docela to jede. Jinak hra samotná není špatná, ale jednička mě rozhodně (zatím) nadchla o dost víc. Taky jsem objevil vtipný fotbálek od Greentube a ORF. Tady najdete odkaz ke stažení. Hrajete se soupeři z celého světa a jednou týdně je vypsán turnaj. Samozřejmě, že absolutně nejlepší na tom je, že nesoupeříte s tupým počítačem, který se nevyvíjí, ale s člověkem, který když vede před koncem, zdržuje co může nebo v opačném případě lítá po hřišti jako blázen ve snaze vyrovnat. Na odreagování super...

Zjistil jsem, že absolutně nejvíc se v poslední době dokážu nasrat z diskuzí(nejčastěji na novinky.cz). A je jedno, jestli se jedná o diskuzi k reformě zdravotnictví, či k článku o tom, jak se objevil kráter ve Stromovce. Vždycky se objeví banda debilů, která napíše názor typu: Ať žije KSČM!!! nebo "Modrá svoloč tu otravuje už dlouho, okrádá nás o peníze, ODS VEN!!!" Nepatřím mezi fanatické příznivce Topolánka(který se někdy vyjadřuje jako totální buran) a jeho vlády, nicméně pravicové zlo je v případě České Republiky rozhodně mnohem menší než zlo levicové(s vůdcem, který každý den dělá tiskovku k prezentaci svých populistických návrhů). Abych se ale dostal k tomu, o čem jsem chtěl psát. Neustále si někdo stěžuje, že platí ve zdravotnictví, že má málo pěněz, že všechno zdražuje. Ano, je pravda, že ceny nám kapku vylétly(kilometrická banka od června za 1800? Hmmm...), ovšem jsme na jedné lodi a vzhledem k současné poptávce po zaměstnancích má každý možnost...Nemáš dost? Stěžuješ si? Prosím, můžeš si vydělat. Ale opravdu je přinejmenším krátkozrakým řešením volit puchejř's boys. A co se týče zmiňovaných cen...a bude hůř milí stěžovatelé, takže to chce buď dobrý provaz, spolehlivý revolver nebo se probudit a zamyslet se..a já už na ty diskuze v zájmu vlastního zdraví nepolezu. PS: Výraz "modrá svoloč" teď hrozně letí, kdybyste jako náhodou byli levičáci a chtěli být in...

Taky u sebe čím dál víc pozoruju strach z dětí. Ne z cizích, ale z těch, které bych mohl mít jednou já. Ne proto, že bych je nedokázal vychovat...ale (jsem asi hroznej sobec) když mi onehdá moje drahá polovička prozradila, jaké dárky nosí ježíšek v rodinách zaměstnanců reklamačního centra jednoho nejmenovaného operátora, dosti jsem se zhrozil. Je to smutné, ale děti našly o posledních vánocích Tesco šampón, který ani nemusí být v akci, aby jeho cena byla velmi, velmi, velmi nízká. A upozorňuji, že to nebylo kvůli šetřivosti rodičů, ale čistě z toho důvodu, že prostě rodinný rozpočet nezvládá...jsem asi fakt sobec a povrchní snob, ale radši si chci kupovat svoje dobré jídlo, spolehlivé šampóny a tankovat drahý benzín v zájmu ochrany motoru, než svým dětem jednou dát pod stromeček něco takového. Ještě, že doma se v tomhle shodnem. A zastáncům názoru "Nechceš a nemáš děti, si zbytečný pro společnost" odpovídám: Platím daně a zdravotní pojištění, které nevyužívám. To myslím stačí...

Jak říká kolega bloger Sarbatru: "Řidiči MHD jsou zlo." Měl jsem dlouho podobné tušení, ale stále jsem si říkal, že ti zlí, které jsem potkal, jsou jen třeba nějaké výjimky, nepovedené kusy ve velkém stádě. Ne, jsou to výjimky potvrzující pravidlo. Posledních několik týdnu mě o tom přesvědčilo. Špičkou ledovce bylo, když pan MHD vystartoval z kukaně autubusu u Barrandova, aby z několika metrů velmi, velmi hlasitě, vyplísnil matku s kočárkem, která podle jeho slov "Nedala žádný znamení, že nastupuje s kočárem" a "co sakra leze dozadu, když plocha na kočár je uprostřed, něco se stane a já budu mít problémy." První bod jeho výtky nechápu, když ve zmiňované zastávce staví asi tři linky a každá z nich jede asi jednou za hodinu a je tedy jasně vidět, zda matka rodu chce nastupovat. V druhém případě měl samojmenovaný ředitel DPP pravdu a trochu jsem ho i chápal, ale proč proboha musel na tu ženskou řvát? "Nešlo by to vyřešit v klidu?", otázal se jeden mladík sedící vedle boha pomsty. "Nepleťte se do toho!", dostalo se mu za odpoveď. "Dobrá já se do toho plést nebudu, ale až se Vás váš nadřízený bude ptát proč nedodržujete kodex řidiče MHD, tak se na něj nekoukejte jako tele." Lépe bych to neřekl, také že už jsem se nadechoval, ale mladík byl rychlejší a mě se nakonec pozice pozorovatele celé akce docela líbila. A i když osobně považuju desatero slušného řidiče za věc, o které vím, že je všem řidičům MHD naprosto ukradená, v tu chvíli zafungovala, nejdůležitejší článek společnosti zalezl do kukaně a až na Budejovickou jel jako totální prase, aby dohnal čas, o který přišel při trapné a trestuhodně ukázce svých pravomocí, které nikdy neměl. V následujících dnech jsem měl zase štěstí na řidiče tramvají. Ti sice nevylézali kvůli zjednávání pořádku, alo to rychleji jezdili a prudčeji brzdili. Dohormady jsem natrefil za poslední dva týdny asi ma tři takové řidiče. Takže ano řidiči MHD jsou ZLO!!!

V krátkosti:

Odbory mě štvou, pořád si stěžujou...

Paroubek mě štve, pořád je všechno, co udělá vláda, špatně...

Vlaky mě štvou, pořád maj zpoždení...

Obsluha v jídelních vozech mě štve, pořád je nepříjemná...

Ale jinak se cítím báječně a mám se moc dobře.:o)

Koukněte SEM a budete taky!!!

Ukázka, co tahle věc umí:

Původní text: Příběh útočníka, který se stal historicky nejlepším střelcem české fotbalové reprezentace, brzy skončí. Jan Koller pro MF DNES oznámil, že se po červnovém ME s národním týmem rozloučí. "Je to definitivní rozhodnutí, nic ho nezlomí," ujistil pevným hlasem pětatřicetiletý útočník.

Text po použití vypatlátoru: Prziiibeh uuutoczniiika, kteryyy se stal historicky neylepshiiim strzelcem czeskeee fotbaloweee reprezentace, brzy skoncziii. yan Koller pro MF DNES oznaaamil, zhe se po czerwnoweeem ME s naaarodniiim tyyymem rozloucziii. "ye to definitiwniii rozhodnutiii, nic ho nezlomiii," uyistil pewnyyym hlasem petatrzicetiletyyy uuutoczniiik.
 X_x SmUtNiIiIiIiIiIiM!!!!!!!!!!!! :((((((((

A TeNhLe kUa dObReY WoDkAz ySeM NaShEl nA WwW.SaRbAtRu.nEt X_x <3 :-***

Slečna si to opravdu vylepšila, hned na ní koukám jinak. Aneb najdi pravopisnou prasárnu:

Příspěvek okopírován ze stránek http://www.hcpce.cz/

prostě slavie a sparta..!!!peníze prostě!! a ještě si ymslim že by nás neviděli rádi v play off...!!tagže to je jasnýý.. ..absolutně newim co ted mám dělat..:(:(:( to je KONEC:.......:(

Co byste jí na to řekli?

PS: Okopírováno z diskuze na www.hcpce.cz

Po dlouhé těžké nemoci odešlo dne 1.1. 2008 v 00:00 hodin naše milované radio Life.

Sbohem...

Do Prahy jezdím za prací jednou až dvakrát týdně...upřímně, do metropole opravdu nejezdím rád. Vadí mi ty spousty lidí všude, přecpané dopravní prostředky a bezdomovci žebrající na nádraží. Ale když už sem musím, alespoň se snažím vypozorovat rozdíly mezi lidmi, kteří žijí v menších městech a v Praze. Zrovna dnes ráno jsem si všiml takové ošklivý a skoro bych řekl zlý, zlý, nepěkné věci...

Pražáci mají ve zvyku, říkat svým známým do telefonu, že jsou jinde, než by ve skutečnosti asi měli být. Tak třeba dnes jedno děvče na zastávce Kamenická: "Za chvilku tam budu, už jsem na Štrosmajeráku." To je ovšem ve skutečnosti až další zastávka a tramvaj ještě nebyla ani v dohledu.

Dalším zářným příkladem je můj kamarád Zbyněk. Nedávno mi do telefonu říká: "Jojo, už jsem na cestě v autě, za pět minut tam budu." Možná bych mu to i věřil, kdybych nezaslechl hlas spolubydlícího a cinkání klíčů, které si bral z kuchyňské linky...

Když se nad tím zamyslím, možná je to tím, že matička stověžatá nabízí obrovské možnosti, ale na druhou stranu v ní lide, kvůli neustálému přesouvání a velkým vzdálenostem mezi jednotlivými body, stihnou úplný h*vno...a tak raději lžou...ach ty moje Pardubice a důchodci v lince číslo 6...